Ewa Farná
15. 9. 2010
Ewa Farna: Nikdy jsem nebyla na diskotéce
12. 9. 2010 08:00
Už to jsou čtyři roky, co se na naší hudební scéně objevila mladičká (a maličká) Ewa Farna (17). Ewa nám vyrostla, zkrásněla, zmoudřela, stala se uznávanou pěnicí a... zůstala normální.
Ewi, naposledy jsme se spolu bavily na loňském předávání cen TýTý. Co se za ten rok a kousek všechno událo?
Byla jsem v Anglii, takže se učím intenzivněji anglicky – chystáme totiž do konce roku anglické album. Obecně jsem pracovala na tom, abych měla v pořádku vysvědčení, hraju hodně koncertů, teď hlavně v Polsku, a aktuálně si užívám sluníčka.
Tehdy jsi mi říkala, že i tebe štve, jak média řeší tvou postavu, váhu, míry... Ještě tě to trápí?
Štve mě, že prosazují nějaký trend, který sice na fotkách vypadá dobře, ale v reálu z toho bolí oči (smích). Myslím si totiž, že lidi jsou bohužel hodně ovlivnění reklamou, časopisy a podobně. Já se tomu podřizovat moc nechci. Mám prostě čokoládu ráda, a když na ni dostanu chuť, tak si ji klidně dopřeju. Žijeme jen jednou. Jasně že se nepřežírám, ale pro mě je nejdůležitější zdraví, takže radši budu zdravá s normální ženskou postavou než vychrtlá
a hladová.
Naprostý souhlas. Co považuješ za nejtěžší v showbyznysu?
Těžká otázka... Asi mě mrzí ztráta soukromí. To dřív nebo později postihne každého člověka, o kterého se média aspoň trochu zajímají. Člověk může být šťastný v centru zájmů foťáků, ale soudím, že přijde moment, kdy by radši zapadl mezi lidi, byl inkognito. Nevím, jak pro ostatní, ale pro mě právě tohle bylo asi nejtěžší – nějakým způsobem si na to zvyknout. Soukromí totiž považuju za jednu z nejcennějších věcí, které člověk vlastní. A spousta lidí je právě jen v soukromí sama sebou... Rozhodně to neberu jako krok zpět, naopak!
Viděla jsem v bulváru tvoje fotky, jak dovádíš se spolužáky na dovolené v Chorvatsku. To asi není moc příjemné, když se nějaký rádoby kamarád snaží celý týden ulovit tvou peprnou fotku, aby ji hned po návratu domů mohl nabídnout nějakému plátku...
Víš co? Je to moje chyba. Ta holka, která fotky poslala, na tom výletu vůbec nebyla, prostě stáhla fotky z našeho milého známého Facebooku. Ještě se mě kamarádka ptala, jestli mi ty fotky na Facebooku nevadí, a já řekla, že je to úplně v pohodě. Vždyť to byla legrace, hráli jsme na pláži Activity a já měla pantomimou znázornit patolízala, tak jsem předstírala, že olizuju své kamarádce nohy. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to někdo vytáhne z kontextu a udělá z toho námět na titulek Sexuální orgie Farné. A už vůbec bych nečekala, že by mi někdo přisuzoval alkohol, co byl na stole, u kterého sedělo asi deset lidí. Klukovi, který držel v ruce flašku, už bylo osmnáct a já tam akorát seděla a esemeskovala. Jasně že mě zamrzelo, když jsem to viděla, ale spíš mi šlo o princip, že to někdo mohl udělat. Vzala jsem si z toho ponaučení, že i když je s kamarády legrace a já se ráda bavím, nebudu se do takových věcí zapojovat. Ne proto, že bych se bála, co řeknou lidi. Nemám však zapotřebí, aby na tom vydělával nějaký puberťák, který potřebuje peníze na cigarety.
Dokážeš oddělit zrna od plev? Tušíš, kdo se s tebou stýká jen proto, že jsi Ewa Farna, a ne proto, že tě má prostě rád?
Musím říct, že za ty čtyři roky, co zpívám a během kterých jsem poznala hodně lidi, docela ano. Neříkám, že to poznám vždy, ale občas to vycítím. Jak mi nic moc nejde, tak instinkt mám prý docela dobrý (smích).
Jak se teď daří Ewě jako zpěvačce? Zaslechla jsem cosi o novém duetu s Honzou Bendigem...
Je to fantastické. Zažívám krásné pracovní období, máme koncerty, publikum je, v Polsku se taky hraje perfektně a neuvěřitelně se o nás starají. Dostala jsem různé nové polské ceny a už nevím, jak za to všechno děkovat. Myslím, že si to ani nezasloužím... A co se týká projektu pro Disney Channel, pro filmový muzikál Camp Rock 2: Velký koncert, nás dva s Honzou vybrali jako interprety, kteří mají nazpívat ústřední píseň. Myslím, že duet se povedl, a snad naláká mladší i starší diváky. (Premiéra filmu Camp Rock 2: Velký koncert se uskuteční 18. září v 10 hodin na stanici Disney Channel, pozn. red.)
Nemůžu se nezeptat na tvé soukromí, respektive na chlapy. Randíš teď s bývalým členem své kapely Marcusem. Jiskřilo to mezi vámi už od začátku, nebo se kamarádství prostě časem proměnilo v něco víc?
Rozuměli jsme si od začátku, tak jako s ostatními členy kapely. S klukama byla a pořád je strašná legrace. Marcus byl tehdy kapelník a musím říct, že cokoli ho hudebně napadlo, to se mi strašně líbilo. Byli jsme na stejné vlně po hudební stránce. Z toho vzniklo krásné přátelství a později i láska!
Myslíš, že to je pro Marcuse velká změna – od ženský v „nejlepších letech“ (před Ewou chodil s herečkou Olgou Lounovou) k šestnáctileté holce?
To se musíte zeptat jeho, ale myslím, že určitě ano. Možná ani nejde o ty roky jako o to, že já žiju čtyři sta kilometrů daleko, mám večerku od rodičů a podobně. V mnoha směrech se hodně obětuje a já ho za to obdivuju. Je to takový věrohodný důkaz lásky (úsměv).
Jak s Olgou vůbec vycházíte?
Nejsme v kontaktu, žijeme si svoje životy. Podle mého je Olga ambiciózní a cílevědomá, tak jí přeju, ať ji doprovází na životní cestě Bůh, s ním by neměla zabloudit (úsměv).
Je Marcus tvoje první láska?
Ano.
Jakého chlapa vedle sebe potřebuješ?
Jsem náročná, to je nadlouho. Příště můžeme udělat dvoustránkový rozhovor jenom o mých požadavcích na vlastnosti partnera (smích). Nestačilo by to ale už o mém soukromí?
No dobrá. Ještě mi řekni, stává se ti třeba, že až postupem času zjišťuješ, o čem byly texty písniček, které jsi zpívala před třemi lety?
Ano, samozřejmě, je to super pocit...
Není trochu zavazující být v Čechách vzorem pro -náctileté holky? Tvůj tým tě navíc prezentuje jako tu, která má odpor ke kouření, pití, drogám... Ale přece jen jsi holka z masa a kostí a máš chuť někdy ulítnout, ne? Tedy nemyslím zrovna s drogami.
Je to zavazující, ale já se toho ráda ujmu. (smích). Baví mě to, na své fanoušky nedám dopustit. Co se týče prezentace týmu, v ní jde o to, jaká opravdu jsem. Možná to zní jako klišé nebo naučená fráze, ale já jsem opravdu holka z vesnice, která nekouří, k drogám má odpor, a i když jsem čerstvá sedmnáctka, ani alkohol mi zatím moc nechutná. Chovám se přirozeně, mám ráda zábavu a tanec, jsem pro každou legraci, ale tenhle způsob zábavy mi přijde povrchní a hloupý. Víš, že jsem nikdy nebyla na normální diskotéce?
Fakt?
Ano. Mě to docela odpuzuje, litry alkoholu, duc duc něco, co lidé nazývají hudbou, a nezávazné flirtování... To fakt není nic pro mě.
Vypadá to, že jsi psychicky vyspělejší než já. Já si ještě občas duc duc věci a nějaký ten líh dopřeju (smích).
Já si radši klidně zajdu s Marcusem na večeři, dám si džus a jsem tak spokojená.
Hm, když já nemám toho Marcuse, to bude ono (smích). O čem vlastně Ewa Farna sní?
O šťastném životě, zdraví pro mě a mé blízké, pochopení, vzájemném respektování se, protože když to nenastane, dřív nebo později bude válka. O hudebním návratu, protože to, co teď frčí, je strašný a všichni se tomu musejí podřizovat. Hudba je fakt krásná, nechceme o ni přijít.
Byla jsem v Anglii, takže se učím intenzivněji anglicky – chystáme totiž do konce roku anglické album. Obecně jsem pracovala na tom, abych měla v pořádku vysvědčení, hraju hodně koncertů, teď hlavně v Polsku, a aktuálně si užívám sluníčka.
Tehdy jsi mi říkala, že i tebe štve, jak média řeší tvou postavu, váhu, míry... Ještě tě to trápí?
Štve mě, že prosazují nějaký trend, který sice na fotkách vypadá dobře, ale v reálu z toho bolí oči (smích). Myslím si totiž, že lidi jsou bohužel hodně ovlivnění reklamou, časopisy a podobně. Já se tomu podřizovat moc nechci. Mám prostě čokoládu ráda, a když na ni dostanu chuť, tak si ji klidně dopřeju. Žijeme jen jednou. Jasně že se nepřežírám, ale pro mě je nejdůležitější zdraví, takže radši budu zdravá s normální ženskou postavou než vychrtlá
a hladová.
Naprostý souhlas. Co považuješ za nejtěžší v showbyznysu?
Těžká otázka... Asi mě mrzí ztráta soukromí. To dřív nebo později postihne každého člověka, o kterého se média aspoň trochu zajímají. Člověk může být šťastný v centru zájmů foťáků, ale soudím, že přijde moment, kdy by radši zapadl mezi lidi, byl inkognito. Nevím, jak pro ostatní, ale pro mě právě tohle bylo asi nejtěžší – nějakým způsobem si na to zvyknout. Soukromí totiž považuju za jednu z nejcennějších věcí, které člověk vlastní. A spousta lidí je právě jen v soukromí sama sebou... Rozhodně to neberu jako krok zpět, naopak!
Viděla jsem v bulváru tvoje fotky, jak dovádíš se spolužáky na dovolené v Chorvatsku. To asi není moc příjemné, když se nějaký rádoby kamarád snaží celý týden ulovit tvou peprnou fotku, aby ji hned po návratu domů mohl nabídnout nějakému plátku...
Víš co? Je to moje chyba. Ta holka, která fotky poslala, na tom výletu vůbec nebyla, prostě stáhla fotky z našeho milého známého Facebooku. Ještě se mě kamarádka ptala, jestli mi ty fotky na Facebooku nevadí, a já řekla, že je to úplně v pohodě. Vždyť to byla legrace, hráli jsme na pláži Activity a já měla pantomimou znázornit patolízala, tak jsem předstírala, že olizuju své kamarádce nohy. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to někdo vytáhne z kontextu a udělá z toho námět na titulek Sexuální orgie Farné. A už vůbec bych nečekala, že by mi někdo přisuzoval alkohol, co byl na stole, u kterého sedělo asi deset lidí. Klukovi, který držel v ruce flašku, už bylo osmnáct a já tam akorát seděla a esemeskovala. Jasně že mě zamrzelo, když jsem to viděla, ale spíš mi šlo o princip, že to někdo mohl udělat. Vzala jsem si z toho ponaučení, že i když je s kamarády legrace a já se ráda bavím, nebudu se do takových věcí zapojovat. Ne proto, že bych se bála, co řeknou lidi. Nemám však zapotřebí, aby na tom vydělával nějaký puberťák, který potřebuje peníze na cigarety.
Dokážeš oddělit zrna od plev? Tušíš, kdo se s tebou stýká jen proto, že jsi Ewa Farna, a ne proto, že tě má prostě rád?
Musím říct, že za ty čtyři roky, co zpívám a během kterých jsem poznala hodně lidi, docela ano. Neříkám, že to poznám vždy, ale občas to vycítím. Jak mi nic moc nejde, tak instinkt mám prý docela dobrý (smích).
Jak se teď daří Ewě jako zpěvačce? Zaslechla jsem cosi o novém duetu s Honzou Bendigem...
Je to fantastické. Zažívám krásné pracovní období, máme koncerty, publikum je, v Polsku se taky hraje perfektně a neuvěřitelně se o nás starají. Dostala jsem různé nové polské ceny a už nevím, jak za to všechno děkovat. Myslím, že si to ani nezasloužím... A co se týká projektu pro Disney Channel, pro filmový muzikál Camp Rock 2: Velký koncert, nás dva s Honzou vybrali jako interprety, kteří mají nazpívat ústřední píseň. Myslím, že duet se povedl, a snad naláká mladší i starší diváky. (Premiéra filmu Camp Rock 2: Velký koncert se uskuteční 18. září v 10 hodin na stanici Disney Channel, pozn. red.)
Nemůžu se nezeptat na tvé soukromí, respektive na chlapy. Randíš teď s bývalým členem své kapely Marcusem. Jiskřilo to mezi vámi už od začátku, nebo se kamarádství prostě časem proměnilo v něco víc?
Rozuměli jsme si od začátku, tak jako s ostatními členy kapely. S klukama byla a pořád je strašná legrace. Marcus byl tehdy kapelník a musím říct, že cokoli ho hudebně napadlo, to se mi strašně líbilo. Byli jsme na stejné vlně po hudební stránce. Z toho vzniklo krásné přátelství a později i láska!
Myslíš, že to je pro Marcuse velká změna – od ženský v „nejlepších letech“ (před Ewou chodil s herečkou Olgou Lounovou) k šestnáctileté holce?
To se musíte zeptat jeho, ale myslím, že určitě ano. Možná ani nejde o ty roky jako o to, že já žiju čtyři sta kilometrů daleko, mám večerku od rodičů a podobně. V mnoha směrech se hodně obětuje a já ho za to obdivuju. Je to takový věrohodný důkaz lásky (úsměv).
Jak s Olgou vůbec vycházíte?
Nejsme v kontaktu, žijeme si svoje životy. Podle mého je Olga ambiciózní a cílevědomá, tak jí přeju, ať ji doprovází na životní cestě Bůh, s ním by neměla zabloudit (úsměv).
Je Marcus tvoje první láska?
Ano.
Jakého chlapa vedle sebe potřebuješ?
Jsem náročná, to je nadlouho. Příště můžeme udělat dvoustránkový rozhovor jenom o mých požadavcích na vlastnosti partnera (smích). Nestačilo by to ale už o mém soukromí?
No dobrá. Ještě mi řekni, stává se ti třeba, že až postupem času zjišťuješ, o čem byly texty písniček, které jsi zpívala před třemi lety?
Ano, samozřejmě, je to super pocit...
Není trochu zavazující být v Čechách vzorem pro -náctileté holky? Tvůj tým tě navíc prezentuje jako tu, která má odpor ke kouření, pití, drogám... Ale přece jen jsi holka z masa a kostí a máš chuť někdy ulítnout, ne? Tedy nemyslím zrovna s drogami.
Je to zavazující, ale já se toho ráda ujmu. (smích). Baví mě to, na své fanoušky nedám dopustit. Co se týče prezentace týmu, v ní jde o to, jaká opravdu jsem. Možná to zní jako klišé nebo naučená fráze, ale já jsem opravdu holka z vesnice, která nekouří, k drogám má odpor, a i když jsem čerstvá sedmnáctka, ani alkohol mi zatím moc nechutná. Chovám se přirozeně, mám ráda zábavu a tanec, jsem pro každou legraci, ale tenhle způsob zábavy mi přijde povrchní a hloupý. Víš, že jsem nikdy nebyla na normální diskotéce?
Fakt?
Ano. Mě to docela odpuzuje, litry alkoholu, duc duc něco, co lidé nazývají hudbou, a nezávazné flirtování... To fakt není nic pro mě.
Vypadá to, že jsi psychicky vyspělejší než já. Já si ještě občas duc duc věci a nějaký ten líh dopřeju (smích).
Já si radši klidně zajdu s Marcusem na večeři, dám si džus a jsem tak spokojená.
Hm, když já nemám toho Marcuse, to bude ono (smích). O čem vlastně Ewa Farna sní?
O šťastném životě, zdraví pro mě a mé blízké, pochopení, vzájemném respektování se, protože když to nenastane, dřív nebo později bude válka. O hudebním návratu, protože to, co teď frčí, je strašný a všichni se tomu musejí podřizovat. Hudba je fakt krásná, nechceme o ni přijít.
maska
Ty jsi král
boží mlejny